| dPort | ...

Hyperventilace má za následek také některé celkové účinky. Za prvé, samotné nadměrné dýchání je těžká tělesná námaha, takže člověk často zčervená a zapotí se. Za druhé, po nadměrném dýchání – stejně jako po kterékoli jiné práci – se často dostavuje únava a vyčerpání. Za třetí, lidé, kteří nadměrné dýchají, dýchají spíše povrchně do hrudníku než pomocí bránice. To znamená, že svaly hrudníku se unaví a jsou napjaté. To může mít za následek příznaky svírání až bolesti na hrudi. 

Důležité je rovněž uvědomit si, že hyperventilace se nemusí navenek projevovat nikterak nápadně, ale může být jen jemná, nepatrná. Zvláště to platí pro lidi, kteří nepatrně hyperventilují po dlouhou dobu (například i hra na dechové nástroje, jako digiridoo ~poznámka mimo originální text). V těchto případech výrazně klesá CO₂, ale díky kompenzačním schopnostem těla se alkalita krve mění jen relativně málo, takže k nežádoucím příznakům nedochází. Dodatečným spouštěčem příznaků však mohou být i malé změny v dýchání (např. zívnutí), protože hladiny CO₂ jsou nízké a tělo ztrácí schopnost vyrovnávat se s jejich změnami. Potom může dojít k panické atace třeba i ve spánku (nebo meditaci ~poznámka mimo originální text).

Je třeba si uvědomit, že hyperventilace není nebezpečná, je jen součástí reakce “boj nebo útěk” a jejím úkolem je naopak tělo před nebezpečím chránit. Změny spojené s hyperventilací připravují tělo na akci, aby se mohlo vyhnout potenciálnímu nebezpečí. Automatickou reakcí mozku při hyperventilaci je tedy okamžité očekávání nebezpečí.

| 14.2.2002 | medicina.cz |